František Hošek

Sochař, působil v Praze.
František Hošek se narodil 2. dubna 1871 v Bechyni, kde měl jeho otec pekařství. Byl jedním z prvních žáků zdejší odborné keramické školy (absolvoval v roce 1886). Poté studoval na pražské Umělecko-průmyslové škole v ateliéru profesora J.V. Myslbeka, který ho údajně považoval za svého nejnadanějšího žáka. Jeho život však byl předčasně ukončen 9. května 1895 ve věku 24 let, kdy v pražské Všeobecné nemocnici podlehl střevnímu tyfu.
Jeho dílem je alegorie Průmyslu pro budovu Městské spořitelny v Praze, kde také realizoval výplně oken. Vytvořil modely pro drobnější sochy, které pak reprodukovala továrna Keras (např. těžítko „Ukaž zoubek" v terakotě a bílé fajanci, podnos „Amoret", reliéfy Mánesa, Tyrše, Fügnera, Žižky, Smetany, medailon „Madona s Ježíškem" v terakotě, „Uzdravení slepého"). Z jeho posledních prací je skica k pomníku Jana Sladkého Koziny na vrchu Hrádku u Domažlic, který ovšem už musel realizovat sochař Čeněk Vosmík. Ve sbírkách bechyňského muzea se nachází lyrická kompozice „Loučení", kterou vytvořil jako klauzurní práci.

• Realizace
• Literatura