Stanislav Sucharda

12.11.1866 - 05.05.1916


Stanislav Sucharda

Foto:www.stanislav-sucharda.cz

sochař, medailér, člen spolku SVU Mánes

Významný  sochař přelomu století se narodil do umělecky založené rodiny Suchardů roku 1866 v Nové Pace. Řadí se tak mezi řadu českých sochařů ( Bohumil Kafka, Josef Wagner, Ladislav Zívr ) kteří vzešli z kraje prosyceného braunovským barokním elementem. Sucharda pocházel z pěti sourozenců z nichž si všichni zvolili uměleckou dráhu.  Mezi lety 1885-1886 studoval v Praze architektonickou a ornamentální kresbu u prof. Jana Kouly na České technice. Zároveň se učil kresbě a modelování u prof. Josefa Maudra na Státní průmyslové škole. Zde objevený talent zůročil na nově otevřené Uměleckoprůmyslové škole u J. V. Myslbeka, kde patřil k nejstarší generaci jeho žáků. Studium musel v rozmezí let 1889-1890 na rok přerušit a odsloužit vojenskou službu v Budapešti. Sucharda ukončil studium roku 1892 svým reliéfem Ukolébavka, za který získal Reichelovu cenu. Díky tomuto uznání mohl podniknout studijní cestu do Německa, Francie a Itálie. Roku 1894 byl jmenován učitelem a o pět let později profesorem Uměleckoprůmyslové školy, kde setrval až do konce života. Stal se jedním z důležitých členů Spolku výtvarných umělců Mánes, ze kterého po neschodách v roce 1912 vystoupil, ale vzápětí přijal čestné členství. Mezi lety 1896-1900 působil v redakci Volných směrů. V těchto bouřlivých letech české historie se Sucharda nejvíce přátelil s Josefem Mařatkou, Janem Kotěrou a Janem Preislerem. V počáteční fázich své tvorby se Sucharda obracel k tehdy aktuálním národopisným tématům. Pod vlivem slavné výstavy Augusta Rodina (1902), ale i celkové atmosféry doby nového století se Suchardovo dílo stále více stáčí k aktuálním moderním směrům. Tvorba se stává uvolněnější a osobitější. Suchardovým životním dílem se stal monumentální Palackého pomník na pražském Novém Městě. Za svého života také vytvořil několik realizací pro architekturu, především ve spolupráci s architektem Janem Kotěrou. Roku 1915 byl jmenován profesorem na nově vzniklé medailérské škole při Akademii výtvarných umění. Zemřel náhle 5. května 1916.




Autor hesla:

Zuzana Krišková

↑ nahoru