Václav Fiala

Kamenné zrcadlo – pomník obětem heydrichiády

Pomník před Singerovou vilou v Klatovech, kde sídlilo gestapo

Časové údaje

1999

Materiál

dolerit (Nero Zimbabwe)

Rozměry

průměr 640 cm

Umístění

Klatovy, zahrada Singerovy vily (ulice Národních mučedníků 192), kde dnes sídlí mateřská školka

Souřadnice

49°23'29.6628"N, 13°17'59.0784"E  mapa

Památková ochrana: ne

Popis

Plochý kruh o průměru 640 cm poskládaný z několika dílů černého leštěného doleritu. Je umístěný na zahradě Singerovy vily v Klatovech na ose průčelí, obklopen vzrostlými keři. Pomník není volně přístupný, pouze v otvírací době školky, která je dnes v objektu umístěna. Nápis je umístěn v linii souběžné s průčelím napříč kruhem: "OLOUPENÝM O ŽIVOT I O SMRT - PADLÝM A OBĚTEM TOHOTO MÍSTA - BUDEME VĚČNĚ VZPOMÍNAT". Při kraji: "ČESKÝ SVAZ BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU V KLATOVECH, 1999".

U vchodu z ulice deska ze stejného materiálu s nápisem: "V době heydrichiády / od 31. 5. do 3. 7. 1942 / byly zde vyneseny rozsudky / smrti nad 73 českými vlastenci, / kteří byli pak zastřeleni / v Lubském lese. // Urny s popelem popravených / byly násilně otevřeny a popel / z většiny uren rozptýlen / po zahradě. // Na věčnou paměť / byl na místě samém vybudován / v roce 1999 památník / „Kamenné zrcadlo", jehož / autorem je sochař Václav Fiala. // Má trvale připomínat / sílu vlastenectví a hrdinství / našeho národa. // O VÝSTAVBU SE ZASLOUŽILI / OBČANÉ A SPONZOŘI KLATOVSKA / MĚSTO KLATOVY / OKRESNÍ ÚŘAD KLATOVY / OV ČESKÉHO SVAZU BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU KLATOVY"

Dolerit je vyvřelá hornina černé barvy. Tento pochází ze Zimbabwe a je prodáván pod obchodní značkou Nero Zimbabwe, u níž je někdy uváděna nesprávná charakteristika černý granit. Václav Fiala jej zvolil pro svůj proslulý pomník v Rožnově. Zbylý materiál pak použil pro další práce. Při prohlídce v dubnu 2010 byl roh jedné desky při obvodu kruhu odlomen a zachován na místě.

Historie

Kamenný kruh autor poprvé vystavil na autorské výstavě na Pražském hradě (1997), kde v jeho lesklém povrchu nechal odrážet katedrálu sv. Víta. Když byl osloven klatovskou pobočkou Konfederace politických vězňů, aby připomněl tragický osud lidí, umučených klatovským gestapem, navrhl jim právě Kamenné zrcadlo, doplněné příslušným nápisem. Pomník zapuštěný v úrovni terénu je nenápadnou součástí exteriéru vily, důstojný a neokázalý zároveň. Nijak nekoliduje se současným využitím vily jako mateřské školky – děti se o něj nemohou zranit, mohou přes něj přeběhnout, aniž by ho poškodily.

Vila původně patřila židovskému majiteli zdejší velké kožedělné továrny, po roce 1945 Kozak. Po roce 1939 zde sídlilo neblaze proslulé klatovské gestapo. Po roce 1989 vyšlo najevo, že ve sklepení byl ukryt popel českých vlastenců, popravených v lubském Spáleném lese, který pak někdo po válce rozptýlil kolem vily.

Literatura

Fišer 2004, s. 7, foto s. 8

Fišer, Marcel: Dva pomníky Václava Fialy. In: Fiala 2000, nestr.

Fišer, Marcel: Místa soustředěné paměti Václava Fialy. Lidové noviny, 16. 3. 2000.

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě:

---

Autor hesla:

Marcel Fišer