- Úvodní stránka
- Realizace
- Kašna s chebským dudákem
Johann Adolf Mayerl
Kašna s chebským dudákem
Spolupráce, další autoři
- Firma Karl Lugert, Cheb (kameník)
Časové údaje
1923 (4. srpna osazena)
Materiál
lasturový vápenec
Umístění
Cheb, Březinova ulice.
Souřadnice
50°4'39.8136"N, 12°22'12.792"E mapa
Památková ochrana: ne
Popis
Mayerl v soše zúročil svůj smysl pro humor a nadsázku. Hudebník je pojednán jako podsaditý muž v chebském kroji, jenž hraje vsedě na dudy, hudební nástroj neodmyslitelně spjatý s chebským folklorem. Přes ramena má přehozen dlouhý plášť a na hlavě chebský klobouk se skládanými stuhami. Kašně dominují oblé formy, uplatňující se na soklu a středovém sloupu barokních tvarů, na dvojici nádržek, kované mříži s rozvilinami a koneckonců i na samotném dudákovi s nadutými tvářemi, zakulaceným břichem, nafouklým měchem dud a zaobleným kloboukem. Právě pokrývka hlavy hudebníka se stala předmětem diskusí mezi sochařem a městskou radou, jež byla zadavatelem zakázky. V původním návrhu měl dudák dobový klobouk, to se ovšem nelíbilo objednavatelům, a tak musel Mayerl použít selský klobouk s širokou krempou. Zásah akceptoval jen s nevolí, neboť krempa zakrývá horní partie obličeje a během dne zahaluje čelo a oči dudáka dopadající stín. Celkové pojetí sochy bylo i vzhledem k materiálu založeno na sumární formě bez popisných detailů.
Signováno na zadní straně soklu: „Adolf Mayerl". Vročeno na pravé straně soklu: „1923".
Historie
Chebsjký sochař Johann Adolf Mayerl v Chebu vytvořil dvojici originálně řešených kašen doplněných sochařsou výzdobou. Jejich vznik dobře zapadá do kulturního konceptu místních Němců, který se opíral jednak o mimořádně bohatou historii města, jednak o neméně bohatou folklorní tradici.
Počátky vzniku kašny s chebským dudákem spadají do roku 1923. Od jara tohoto roku žil Cheb intenzivními přípravami 2. německé putovní výstavy zemědělství a lesního hospodářství konané od 25. srpna do 10. září. Město se hodlalo návštěvníkům představit v tom nejlepším světle, a tak vedle zkrášlení jednotlivých ulic a obecních domů měla přispět k vylepšení jeho obrazu i nově zbudovaná kašna se sochou chebského dudáka. Za jejím zřízením stála aktivita zdejšího výboru pro památkovou péči Egerländer Altbautenbund.
Bez větších ceremonií byla v ranních hodinách 4. srpna 1923 osazena plastika dudáka na své místo.
Dobový tisk vnímal kašnu s dudákem jako dílo navazující na existující historické kašny na hlavním náměstí. Veskrze příznivý ohlas přispěl k novému pohledu na chebské kašny, které začaly být považovány za důležitý prvek městského prostoru utvářející a podtrhující malebnost historické zástavby.
Literatura
Černý-Fišer 2013, s. 24-25
