Vilím Amort

Náhrobek Luďka Marolda na Olšanských hřbitovech v Praze

Soubor

Olšanské hřbitovy v Praze

Časové údaje

Mezi 1899 a 1904.

Materiál

bronz

Umístění

Praha, Olšanské hřbitovy, V-23-108

Památková ochrana: ne

Popis

Na vysoké kamenné vertikální desce reliéf sedící ženy z bočního pohledu, v rukách položených na stehnech drží kytici, hlavu má skloněnou dolů. Je oděna v krásný dlouhý šat zakončený varhánky, přesahující na spodní část náhrobku. V úrovni její hlavy se nachází kovová deska obdélného tvaru (pouze horní strana je segmentově zaoblena), na které je kromě vyrytých životních dat, též podobizna zemřelého z profilu. Po srovnání tohoto reliéfu s bustou a jinými vyobrazeními Marolda nevidíme žádné odlišnosti a věrně se mu podařilo vystihnout jeho podobu. Pod bustou je připevněna velká kovová malířská paleta se štětci, která připomíná povolání zemřelého. Při celkovém pohledu je patrné, že tento výjev má zobrazovat truchlící ženu pod podobiznou zemřelého. Na desce u nohou ženy je vyryt nápis: "L. Maroldovi / V. Amort / 19 15/9 04", který svědčí o tom, že Amort vytvářel náhrobek speciálně pro svého přítele.

Historie

Když v roce 1899 zemřel Luděk Marold, jeden ze zakladatelů Jednoty umělců výtvarných , rozhodl se spolek o zřízení důstojného pomníku a  vypsal konkurz. Amort měl s vytvořením podobizny svého přítele L. Marolda již zkušenost a měl velký zájem se podílet na jeho pomníku (na návrhu pracoval měsíc). Porotcům došel pouze jeho návrh, avšak ten se jim nelíbil. V únoru dalšího roku se domluvili, že ho přesto provede, ale s malými změnami. Vypracování konečné podoby pomníku však nebylo jednoduché, jelikož výbor nebyl stále spokojen, což vedlo ke sporům, které se vyostřily natolik, že Amort odmítl pomník zřídit. Dokonce na konci května 1902 odstoupil ze spolku, protože si nechtěl nechat vnucovat cizí myšlenky a vadilo mu hlavně údajné podceňování, „úšklebky" Urbana a „kantorování" Kloučka. Situace se uklidnila díky osobě J. Maudera, který Amorta navštěvoval, povzbuzoval ho a navrhl mu, aby zkusil zobrazit L. Marolda, jak sedí a kreslí, s čímž Amort zprvu souhlasil, ale nakonec toho nevyužil. Dne 27. 10. 1902 se u něj sešla porota na posouzení konečného návrhu, který byl schválen a ten pak dodělal v dubnu 1904. Mezi léty 1899 a 1904 pomník sedmkrát přepracoval (bohužel ale neexistuje dokumentace zaznamenávající tyto změny). Patrně již v prvním návrhu byla ‚módní postava‘ (myšlena truchlící dáma), která se některým nelíbila, avšak povedlo se mu ji nakonec prosadit. Tato ‚módní postava‘ svědčí o Amortově zájmu o díla jiných, zvlášť zahraničních umělců. Dílo se brzy poté ocitlo ve světovém kontextu, když bylo reprodukováno v anglické knize o sochařství na architektuře (Alexander Koch, Sculpture from ‚academy architecture‘, 1904-1908, London, 1908, s. 140).

Literatura

Svitáková 2012

---

Autor hesla:

Andrea Svitáková