František Bílek

Náhrobek vojenského lékaře Václava Miloty a jeho rodiny

Soubor

Městský hřbitov Domažlice

Časové údaje

1917

Materiál

pískovec

Rozměry

reliéf bez horního kříže 131 x 158

Umístění

Domažlice, hřbitov, ve spodní části vpravo při ohradní zdi.

Souřadnice

49°26'31.83"N, 12°56'42.3456"E  mapa

Památková ochrana: ne

Popis

Náhrobek má podobu pískovcového reliéfu, skládajícího se z několika částí. Spodní tvoří nízká deska s nápisy, nad ní deska pětibokého tvaru, do níž je vepsána mělká nika s reliéfním výjevem a nad ní ještě vystupuje kříž. Před vlastní náhrobní deskou ještě dřevěný kříž, nejspíš vložený dodatečně, na němž je azbukou napsáno: "DR. VÁCLAV MILOTA". Nápisy ve spodní části: "PLUK - LÉKAŘ MUDR - VÁCLAV MILOTA / RYTÍŘ ŘÁDU FRANTIŠKA JOSEFA*1884 + 1915 / V- EBENSTREIT +1880 / JEHO CHOŤ MARIE + 1878" (poslední řádka je už téměř nečitelná kvůli zvětrání kamene). Nápis po obvodu pětiboké desky je poněkud nejasný ve významu a ve čtení: "AŽ DOKUD PANE SVA/TÝ A PRAVÝ / NESOUDÍŠ A NEMST/ÍŠ KRVE NA/ŠÍ - ŽIV (?) - VI - 1917 - F - B -".

Historie

Lékař Václav Milota zahynul na srbské frontě. Jeho tělo bylo na přání rodiny exhumováno, převezeno do vlasti a 18. března 1917 uloženo do rodinné hrobky v Domažlicích. Informace o jeho náhrobku z ruky Františka Bílka pochází až z listopadu 1917,ovšem datace přímo na náhrobku hovoří o červnu nebo dokonce i o květnu (zde není nápis zcela zřetelný), tedy bezprostředně po jeho domažlické přednášce. Motiv se objevuje už na ústřední ilustraci ke sbírce Ruce Otokara Březiny z roku 1901. Bílek zde zobrazil výjev s Kristem klečícím před
glóbem (na reliéfu i s mapou Evropy, zachvácené válkou), ruce natažené vpřed má položeny na knize a upřeně hledí na předmět, který je na ní položen. Josef Vojvodík jej ve své interpretaci kresby čte jako kalich hořkosti, „... který drží v expresivně vztažených rukách jako eucharistický symbol zápasu a bolesti, ale také smrti a zároveň života a duchovního
znovuzrození". Protože je z něj však vidět jen horní část (spodek je jak na kresbě, tak i na reliéfu zakryt Kristovou rukou), lze jej vykládat i jako přesýpací hodiny, odpočítávající čas k Poslednímu soudu. To by mnohem lépe korespondovalo s nápisem na náhrobku, který je - příznačně pro válečnou dobu - citací z Apokalypsy. „A když otevřel pečeť pátou, viděl jsem pod oltářem duše zmordovaných pro slov Boží a pro svědectví, kteréž vydávali. I volali hlasem velikým, řkouce: Až dokud, Pane svatý a pravý, nesoudíš a nemstíš krve naší nad těmi, kteříž přebývají na zemi.“ Je zajímavé, že této nejednoznačnosti si povšiml i anonymní autor poměrně obsáhlé dobové interpretace reliéfu v Poslu od Čerchova a opsal ji slovy „... přesýpací hodiny, jež drží jako kalich utrpení".

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě:

---

Autor hesla:

Marcel Fišer