Vítězslav Eibl

Pamětní deska Rudolfa Welse v Sokolově

Časové údaje

2006

Materiál

bronz

Umístění

Sokolov, náměstí Budovatelů 655 (Hornický dům).

Souřadnice

50°10'51.7008"N, 12°38'41.4888"E  mapa

Památková ochrana: ne


Historie

Čtyři pamětní desky Vítězslava Eibla (1928-2009) z let 2005 až 2007 tvoří kompaktní skupinu, kterou propojuje hned několik rysů: drobnější formát, konvenční typografie a koneckonců i pojetí nízkých portrétních reliéfů popisně transponujících fotografické podobizny. Vítězslav Eibl vystudoval keramiku na VŠUP u profesora Otto Eckerta (1948-1953) a celý svůj tvůrčí život prožil v Mariánských Lázních. Byl to tradičně zaměřený sochař se smyslem pro řemeslné provedení, které si osvojil v celé škále technologických postupů od keramiky přes dřevo, kámen až po bronz. Bronzové sochy si dokonce sám odléval v malé slévárně, kterou si zřídil na své chalupě v Pístově. Díky tomu mohl v tomto pozdním věku své desky drobnějšího formátu vytvářet takřka na koleně a na klíč bez nutnosti odlévat je ve specializované dílně; v porovnání s konkurencí tak byly velmi levné. To sehrálo roli i v Sokolově, kde na zakázku města vytvořil v tomto krátkém časovém úseku hned čtyři desky.

Třetí deska v pořadí byla věnována architektu Rudolfu Welsovi, autorovi nejvýznamnější sokolovské architektury Hornického domu, na němž je také umístěna. Wels byl spolu s manželkou Idou a synem Martinem jako Žid v roce 1942 transportován do Terezína a následujícího roku do Osvětimi, odkud se již nikdo z nich nevrátil. Zachránil se pouze syn Tomáš, kterému se podařilo utéct v roce 1939 do Anglie. Deska byla odhalena 4. září 2006 za přítomnosti vnuků Rudolfa Welse Colina a Ivana. Ve stejný den byla také pokřtěna monografie Michaela Runda Po stopách Rudolfa Welse.

Literatura

Umění v Sokolově, s. 35 an.



Lokace vyhledávaného díla:


Seznam objektů na mapě:

    ↑ nahoru