- Úvodní stránka
- Realizace
- Pocta Edisonovi v Brně
Tomáš Medek
Pocta Edisonovi v Brně
Věnováno návštěvě amerického vynálezce T. A. Edisona v Brně
Časové údaje
2010
Materiál
nerezová ocel
Rozměry
330 x 230 x 330 cm
Umístění
Brno, vyústění ulic Kobližná a Jánská
Souřadnice
49°11'43.2564"N, 16°36'48.0096"E mapa
Památková ochrana: ne
Popis
Plastika
Pocta Edisonovi[1] stojí na volném
prostranství na rozhraní brněnských ulic Kobližná a Jánská na dohled od Malinovského
náměstí a přilehlé budovy Mahenova divadla. Socha je ukotvena do nízkého
betonového soklu vysokého pouze několik centimetrů nad úroveň chodníku. Kompozice
tvarově kompaktního ocelového objektu reflektuje ve svých hmotách podobu
skutečné dvouvláknové žárovky Thomase Alvy Edisona. Základní skladebnou strukturu
tvaru plastiky Tomáš Medek pojal jako prostorovou síť čtyř, směrem do výšky
přes sebe kladených žárovek, které se navzájem zaklesávají a opticky dynamizují
výraz celé kompoziční stavby, v níž lze identifikovat šroubovitý pohyb.
Výslednou podobu
kompozice Pocty Edisonovi si Tomáš
Medek předem připravil v podobě trojrozměrného modelu vytvořeného
prostřednictvím počítačové grafiky.[2] Ve speciálním počítačovém programu autor „ručně" navrhl
síťovou strukturu; nenechal ji vygenerovat automaticky (tak, jak to program
umožňuje, pokud dopředu známe výsledný tvar, zde například podobu žárovky z roku
1879), protože mu záleželo na tom, aby mohl ovládat velikost i hustotu
jednotlivých spojitých polí.[3] Strukturu i celkový
tvar Pocty Edisonovi demonstrovaný na
zmenšeném modelu vytištěném na 3D tiskárně potom Tomáš Medek (za pomoci
svého bratra dvojčete Davida Medka) sestavoval z nerezových
kulatin v kovářské dílně v Hajanech u Brna.[4] Téma prostorového obrysu žárovky pro
autora představuje základní stavební jednotku, jejímž zkvantifikováním (4 kusy)
dociluje umocněného působení celého díla. Trojrozměrnou předmětnost plastiky
utváří složitá geometrizovaná síť, která při souvislém prohlížení umožňuje
identifikaci objektu právě s motivem žárovky. Tento výplet tvoří vždy
několikacentimetrové rovné úsečky kovu, které se setkávají v kruhovém
místě, připomínající uzel, kde byl proveden tepelný svar (do jednoho bodu
obvykle míří 6 nebo 7 takovýchto drobných válců). Oblost kompozice tak tvoří až
druhotný moment napojování válcových pásků železa. Tomáš Medek uvedl, že
záměrně použil tento princip polygonální sítě, aby
zdůraznil průhlednost žárovek.[5] Právě skrze tuto exaktní, ale zároveň vizuálně
nehmotnou síť, lze „skrz naskrz" prohlédnout, plastika tak neporušuje již
hotovou urbanistickou logiku místa. Objekt však tyto pohledy filtruje a sám
sebou modeluje charakter okolního prostředí.
Myšlenka světla či žárovky, jejíž pojem je signifikantně spojován s osobou Thomase Alvy Edisona asi nejvíce ovlivnila výtvarné hledání autora při úvahách nad budoucí podobou díla. Žárovka[6] jako typicky užitkový, leč designově vytříbený produkt, zároveň konvenovala s charakteristickým sochařským rukopisem autora, který s nadsázkou řečeno zkoumá „míru nehmotnosti hmoty." Předmětnost skutečné žárovky není v našem životě sice nijak výrazná, zato její dosah ohromný, proto i objekt Pocty Edisonovi svým způsobem místo svého osazení „nekomentuje," pouze ho obohacuje o vlastní logiku. Při slavnostním odhalení Pocty Edisonovi primátor města Brna Roman Onderka akci vtipně komentoval, když prohlásil, že sochu tvoří 4 propletené žárovky, které postrádalo edisonovské osvětlení divadla (se svými 1996 žárovkami) do kulatého počtu dvou tisíc kusů.[7]
[1] Pocta Edisonovi, 2010, Nerezová ocel, 330 x 230 x 330 cm, „AUTOR TOMÁŠ MEDEK / VYTVOŘENO V ROCE: 2008 / K PŘIPOMENUTÍ T. A. EDISONA, / JENŽ V ROCE 1882 VYTVOŘIL / ELEKRTICKÉ OSVĚTLENÍ MAHENOVA DIVADLA." [2] Program Rapid prototyping. Viz David Medek, 3D technologie jako prostředek nebo cíl uměleckého díla, in: Veronika Jurečková Mališová - Hana Myslivečková (eds.), Výtvarná výchova ve světě současného umění a technologií I, Olomouc 2012, s. 131. [3] Ibidem. [4] Realizace trvala zhruba rok. Viz Tomáš Medek v e-mailové korespondenci s autorkou diplomové práce ze dne 14. 2. 2013. [5] Ibidem. [6] Objekt Pocta Edisonovi se večer skutečně rozsvěcuje dodovými světly zabudovanými přímo v podstavci sochy. [7]Lubomír Stehlík, Malinovské náměstí rozzářily Edisonovy žárovky, Brnensky.denik.cz, http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/malinovskeho-namesti-rozzarily-edisonovy-zarovky.html, vyhledáno 5. 3. 2013.
Historie
Výtvarnou soutěž na
realizaci sochařského díla věnovaného připomínce amerického vynálezce Thomase
Alvy Edisona vyhlásilo město Brno jako v pořadí druhou veřejnou soutěž
v rámci projektu Sochy pro Brno. Organizátoři soutěže chtěli
prostřednictvím výtvarného díla „zpřítomnit" osobní návštěvu amerického
vynálezce Thomase Alvy Edisona v Brně roku 1920.[1] Aktem
pomníkové připomínky se v tomto ohledu stal i významný počin z roku 1882,
kdy bylo Mahenovo divadlo dle Edisonova projektu kompletně vybaveno žárovkovým[2] osvětlením. Pro umístění budoucího díla proto radní
vyčlenili prostor před obchodním domem Centrum směrem na Malinovského náměstí,
v blízkém sousedství budovy Mahenova divadla.[3]
Výzvu k účasti
v soutěži obdrželo 7[4] autorů,
dalších 25 uchazečů se do soutěže přihlásilo na základě zveřejněné inzerce. Do 27.
9. 2007 bylo do soutěže doručeno 32 návrhů.[5] Porota[6] 10. 10.
2007 o konečném pořadí[7] soutěžících rozhodla takto: 1. cena Tomáš Medek, 2. cena Marius Kotrba, 3. cena
Michal Gabriel.[8] Plastika
vytvořená dle návrhu Tomáše Medka byla odhalena 11. 9. 2010,[9] její slavnostní
představení veřejnosti tak proběhlo dva dny před devadesátým výročím návštěvy
T. A. Edisona v Brně.[10]
[1] Neautorizováno, Odhalení sochařského díla Pocta Edisonovi, Encyklopediebrna.cz, http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3025, vyhledáno 23. 2. 2013. [2] K elektrifikaci Mahenova divadla bylo přistoupeno zejména z důvodů zvýšení bezpečnosti a komfortu budovy. Zkušenosti z jiných evropských divadel ukázaly, že nejčastější hrozbou tehdy nejrozšířenějšího plynového osvětlení bylo riziko vzniku požáru. Další nepříjemnosti způsobovalo vdechování plynových zplodin vznikajících při svícení. Při zvýšené koncentraci se jimi návštěvníci v hledištích divadel cítili být omámeni, hercům na jevištích se v důsledku vysychání sliznice v dutině ústní špatně zpívalo a mluvilo. Viz Jiří Ort, Budiž světlo žárové. 125 let elektrického divadelního osvětlení v Brně, Brno 2007, s. 55. [3] Viz Jaroslav Hamža v e-mailové korespodenci s autorkou diplomové práce ze dne 19. 2. 2013. [4] Vyzvaným autrům přiznané skicovné ve výši 30 000 Kč: akad. sochař Nikos Armutidis, doc. akad. sochař Michal Gabriel, akad. sochař Jiří Sobotka, akad. soch. Marius Kotrba, akad. sochař Jan Ambrůz, MgA. Tomáš Medek, MgA. Pavel Korbička. Viz Ibidem. [5] Autoři soutěžních návrhů: 1. doc. akad. sochař Jan Ambrůz, 2. akad. sochař Nikos Armutidis, Ing. arch. Jaroslav Klenovský, 3. Ing. Zdenka Nová, Antonín Nový, 4. Antonín Nový, 5. MgA. Martin Ščepka, 6. Ing. Jaromír Gargulák, 7. MgA. Jiří Marek, 8. MgA. Pavel Korbička, 9. akad. sochař Jiří Sobotka, 10. akad. sochař Stefan Milkov, Jiří Trojan, 11. Vladimír Matoušek, Ing. arch. Radim Horák, Aleš Mádl, 12. doc. akad. sochař Michal Gabriel, architektonická spolupráce ing. arch. Oleg Haman, 13. Radomír Šutera, 14. prof. akad. sochař Kurt Gebauer, 15. akad. sochař Aleš Hnízdil, architektonická spolupráce ing. arch. Helena Hnízdilová, 16. Akad sochař Ladislav Sorokáč, akad. arch. Jan Studený, 17. Šárka Radová, 18. Ivo Koníček, 19. Dana Marková, ing. arch. Jana Urbanová, 20. Barbora Kališová, 21. Akad. sochař Václav Fidrich, Mgr. Šárka Bínová Fidrichová, Ing. arch. Jaroslav Skalický, 22. Martina Šedová, 23. MgA. Tomáš Medek, 24. MgA. David Moješčík, BcA. Michal Šmeral, Ing. arch. Jan Dluhoš, 25. prof. akad. sochař Tomáš Ruller, Ing. arch. Vladimír Pacek, Ing. arch. Josef Dudáček, 26. doc. akad. soch. Marius Kotrba, architektonická spolupráce MgA. Svatopluk Sládeček, 27. Vít Horák, 28. Radek Nivnický, Martin Skalický, 29. MgA. Arnošt Kába, 30. MgA. Miroslava Špačková, 31. MgA. Patrik Vlček, 32. Jiří Dvořák. Viz Jaroslav Hamža v e-mailové korespondenci s autorkou diplomové práce ze dne 19. 2. 2013. [6] Porota: Mgr. Marek Pokorný, RNDr. Barbora Javorová, PhDr. Jiřina Belcredi, PhDr. Martin Reissner, Mgr. Rostislav Koryčánek, doc. Ing. arch. Petr Hrůša, doc. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D. Viz Ibidem. [7] Na oceněné čekala poměrně bohatá odměna: 1. cena: 120 000 Kč, 2. cena: 90 000 Kč, 3. cena: 70 000 Kč. Viz Ibidem. [8] Vizualizace soutěžních návrhů se nepodařilo získat. [9] Neautorizováno, Slavnostní odhalení sochy Pocta Edisonovi, Nd.brno.cz, http://www.n dbrno.cz/ press/slavnostni-odhaleni-sochy-podsta-edisonovi, vyhledáno 26. 2. 2013. [10] Ibidem.
Literatura
Soušková 2013a Tam uvedena další literatura.
Lokace vyhledávaného díla:
Seznam objektů na mapě:
Autor hesla:
Sabina Soušková
