Karel Kuneš

Pomník Benedikta Rejta v Lounech

Spolupráce, další autoři

• Vladimír Urbanec (architekt)

Časové údaje

1979 první maketa, 1981 realizace v bronzu. Slavnostní odhalení proběhlo až 15. dubna 1986.

Materiál

bronz

Umístění

Louny, náměstí Benedikta Rejta.

Souřadnice

50°21'30.7224"N, 13°47'13.8696"E  mapa

Památková ochrana: ne

Popis

V rozhovoru (viz soupis literatury) sochař o historii zakázky řekl: "Architekt Urbanec projektoval novou výstavbu v Lounech. A požádal mě, abych udělal nějakou plastiku. Původně mělo jít o více objektů, porůznu rozmístěných. Já doporučil, aby se udělala jenom jedna věc, která by měla hlavu a patu. Napadlo mne, že stavitel kostela sv. Mikuláše v Lounech, náš první významný renesanční architekt Benedikt Rejt, by byl vhodnou osobností. Navrhl jsem proto, abychom udělali jeho sochu. (...) Udělal jsem skicu, vymysleli jsme sokl - chtěl jsem, aby to bylo na vysokém soklu - a udělal jsem chlapa, který drží olovnici, typickou pro architekta. Studoval jsem, jak mohl být ve své době oblečený, chodil jsem po chrámu sv. Víta v Praze, porovnával jsem oblečení Petra Parléře a Matyáše z Arasu, jenže to byla doba gotická a já potřeboval renesanci. Studoval jsem také například, jak se tenkrát šily boty - víte, že se zespoda našívaly filcy, když se to ochodilo, tak se přišily nové? A oblékl jsem Benedikta Rejta do pláště, který jsem vytvořil podle taláru vypůjčeného od českobratrského faráře a který jsem upravil příslušným límcem. Sochu jsem dělal tři roky, po dalších čtyřech letech depozice byla instalována. Obličej jsem si v podstatě vymyslel, protože jsem nesehnal ani v lounském archivu, ani v Klementinu ani na Svazu architektů žádný popis osobnosti Benedikta Rejta. Když byl hotov, ozval se mi kunsthistorik doktor Jiří Kotyk z Pardubic a velice se o sochu zajímal. Napsal jsem mu o potížích s podobou sochy a on odepsal, že ve Svatováclavské kapli je podle jakéhosi německého profesora údajná podoba Benedikta Rejta. A poslal mi výřez oné fresky. Benedikt Rejt, šlo-li o něho, zde byl vyobrazen jako člověk s krátkým pláštěm ke kolenům, čepicí na hlavě, nos nahoru, bezvousej. Tak jsem panu doktorovi Kotykovi odepsal, že přestože je toto údajná podobizna, já dělal B. Rejta v pozdním věku, kdy už mu slezly vlasy a nechal si narůst vousy a nos má dolů proto, protože jednou spadl z lešení a přerazil si ho... Čekal jsem po tomto mém dopise ošklivý komentář vůči mé osobě, ale on napsal poměrně slušný článek do tehdejší Haló soboty, kde dílo velice vychválil." K postupu: "...Postup je jednoduchý. Nejdřív se udělá jedna nebo několik skic (na Dvořáka jsem třeba dělal čtyři skici, na Fučíka šest), tohle jsem měl vymyšlené, stačila skica „a la prima". Pak se vytvoří přibližně metrový model, z něhož se socha zvětší do původní velikosti. Pak se vše odleje do sádry a odveze do slévárny. Socha se lije po částech."

Historie

Socha byla umístěna na tehdejším náměstí Klementa Gottwalda, které muselo být hned po revoluci v lednu 1990 přejmenováno. Nový název byl vybrán právě díky pomníku, který na něm stál, aniž by si tehdejší zastupitelé uvědomili, že podle Benedikta Rejta už je v Lounech pojmenována ulice, která vede k "jeho" chrámu sv. Mikuláše. Zmátlo je to, že ulice nese jeho "alternativní" jméno - Beneše z Loun.

Literatura

Je Rejt Rejtem? Rozovor s Karlem Kunešem vedl Vlastimil Čumpl. In: Regiz. Kulturně historická revue lounského regionu. 5/1997.

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě:

---

Autor hesla:

Marcel Fišer