- Úvodní stránka
- Realizace
- Pomník Friedricha Ludwiga Jahna na Špitálském vrchu v Chebu
Rudolf Zenker
Pomník Friedricha Ludwiga Jahna na Špitálském vrchu v Chebu
Demolován v roce 1945
Spolupráce, další autoři
- Johann Adolf Mayerl (realizace dle Zenkerova návrhu)
Časové údaje
1913 (odhalen 11. srpna), v říjnu 1945 zničen
Materiál
žula
Rozměry
násep: výška 10 m, průměr 30 m, výška středového bloku 5,6 m, výška orlů 2,4 m
Umístění
Cheb, Špitálský vrch
Památková ochrana: ne
Popis
Pomník situovaný na Špitálském vrchu měl podobu uměle nasypaného pahorku, na jehož vrcholku "...se nacházel mohutný kamenný blok s turnerskými znaky, obklopený třemi orly představujícími německou národnost, pravdomluvnost a Všeněmecko. Svah kopce byl rozdělen dvěma terasami. Na spodní se nacházely kameny se jmény jednotlivých spolků, na horní se jmény německých velikánů. ... Ve výtvarném pojetí pomníku se prolínaly monumentální tendence německého sochařství přelomu století s teutonsko-archaickými formami oslavujícími velikost germánství." (Černý 2006, s. 116)
Nápis na kameni u paty návrší: „Deutschlands Einheit / war der Traum meines / erwachenden Lebens, das Morgenrot / meiner Jugend, der Sonnenschein der / Manneskraft und ist jetzt der / Abendstern, der mir zur ewigen Ruhe / winkt.“
Historie
Turnerské hnutí bylo v Německu založeno r. 1811 Friedrichem Ludwigem Jahnem (1778-1852) v době osvobozenecké války proti Napoleonovi. Spojovalo v sobě tělesné cvičení s prvky vyhroceného nacionalismu a některými dalšími negativními rysy (antisemitismus, veřejné pálení knih, které hnutí dalo na index). Chebský turnerský spolek existoval už v r. 1875. V roce 1898 se rozhodl Deutscher Turnerbund (Německý turnerský svaz) se sídlem ve Vídni zřídit uprostřed své rozsáhlé svazové oblasti, rozprostírající se od jižních Tyrol po Severní moře, pomník svému zakladateli. Když se volba zúžila na západní Čechy, vynaložilo předsednictvo Egerer Turnverein (Chebský turnerský spolek) veškeré úsilí, aby se této významné cti dostalo právě Chebu. Již místo zvolené pro stavbu
pomníku byl velkou devizou chebských turnerů. Špitálský vrch vypínající se vysoko nad řekou Ohří a skýtající pohled na starobylé říšské město i okolní působivou krajinu naplňoval představy turnerů mírou vrchovatou. Navíc Cheb jako železniční uzel nabízel snadnou dostupnost i turistickou atraktivitu pro turnery, kteří by sem přijeli uctít památku „otce zakladatele". Po delším váhání turnerský svaz ve Vídni výběr tohoto „starého německého města" schválil. Návrhem pomníku byl pověřen malíř a kreslíř Friedrich Rudolf Zenker (1863-1953) z Plavna, zastánce a propagátor radikálních idejí německého nacionalismu, formulovaných především v díle Franze Xavera Kießlinga. Před Zenkerem stál nelehký úkol vtělit do pomníku základní teze turnerské ideologie, a to pokud možno co nejokázalejším a nejdemonstrativnějším způsobem. V symbolické rovině měl monument představovat posvátnou horu ve smyslu jakéhosi imaginárního středobodu všech
Germánů a tudíž místo hodné nejvyšší úcty.Jahnův pomník (Jahnmal), podle kterého byla pojmenována chebská tělocvičná župa (Egerland Jahnmal Turngau), byl slavnostně odhalen 11. srpna 1913 během 6. německé spolkové tělovýchovné slavnosti pořádané v Chebu, a sice u příležitosti 135. výročí narození Friedricha Ludwiga Jahna, 50. výročí Egerer Turnverein a 100. výročí bitvy u Lipska, kdy „hluboce ponížený německý národ byl opět pozvednut."
V roce 1945 byl pomník jako symbol německého nacionalismu odstřelen. Jeho fragmenty se dodnes nacházejí roztroušeny po okolí a také jsou tu dosud patrné terénní úpravy lokality.
Literatura
Černý 2006, s. 116, 118, zde další literatura
Černý-Fišer 2013, s. 49 - 51
Autor hesla:
Marcel Fišer