Adolf Donndorf

Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech

Přemístěn, původní busta umístěna na novém soklu

Časové údaje

1883, odstraněn 1946, 1952 busta umístěna na jiném soklu na stávající místo

Materiál

mramor

Umístění

Karlovy Vary, původně v Puppově aleji před parkhotelem Pupp, od 1952 na Goetheho stezce

Souřadnice

50°13'4.71"N, 12°52'58.6704"E  mapa

Památková ochrana: ne

Popis

Mramorová busta byla původně umístěna na vysokém zdobeném profilovaném hranolovém podstavci. Na čelní straně byl reliéf s antickou scénou a nápis „GOETHE". Od roku 1952 je busta umístěna na nižším žulovém soklu. Na přední straně se nachází nápisová deska z bílého mramoru ve tvaru kartuše s  vyzlaceným nápisem „J. W. / GOETHE / 1749 - 1832". Pomník stojí na terase vyzděné z kamenných kvádrů. Dříve býval obehnán zdobeným kovovým plůtkem s motivy vřídla, který byl však někdy v minulosti odstraněn.

Historie

Pomník z roku 1883 stál původně v Puppově aleji před parkhotelem Pupp na levém břehu říčky Teplé. Autorem pomníku je Adolf von Donndorf ze Stuttgartu. O postavení pomníku, který byl vytvořen na památku třinácti Goethových návštěv lázeňského města, se zasadil ředitel cizineckého špitálu sv. Bernarda pro chudé MUDr. Mathias Foerster. Slavnostní odhalení busty proběhlo v roce 1883 a projev tehdy přednesl německý prozaik a dramatik Heinrich Laube. V roce 1945 byl zakryt bedněním. Z popudu Místní správní komise Karlovy Vary poté došlo k likvidaci některých pomníků a pamětních desek ve městě v rámci revize hmotných památek, která byla součástí tzv. národní očisty. O jejich osudu jednala Místní osvětová rada jako poradní orgán MSK Karlovy Vary na své schůzi dne 28. ledna 1946. Hlavním referujícím byl přednosta Stavebního úřadu v Karlových Varech Ladislav Kozák, který navrhl pomník odstranit a Goetheovu bustu pietně umístit v budově muzea s odůvodněním, že „...o genialitě Goethově a jeho světové slávě není třeba se šířiti. Jeho význam v dějinách Karlových Varů, které si oblíbil, které navštívil 12krát, které opěvoval a jejímž geologickým průzkumem se zabýval jako jeden z prvních, je nesporný. Uznávajíce toto vše, zjišťujeme naproti tomu, že byl typickým představitelem němectví. Je známa jeho úcta až servilnost vůči aristokracii a panovnickým rodům, která tak nepříznivě kontrastovala s nezávislostí a sebevědomím Beethovenovým. Vzpomeňme známé scény, kdy oba géniové se na procházce setkali s kavalkádou šlechty. Ačkoliv byl velikánem literatury, jako člověk byl malý, jeho lidský profil je nám cizí a ne příliš sympatický." Návrh schválila MSK Karlovy Vary dne 16. dubna 1946. K likvidaci pomníku byla vybrána karlovarská stavební firma ing. Josefa Strnada, která dne 28. května 1946 zaslala Místní správní komisi Karlovy Vary rozpočet s tím, že „odstranění Körnerova pomníku, Goetheho, 2 reliéfů z pomníku Beethovenova a reliéfu z pomníku Schillerova" bude stát 30 000 Kč." V průběhu června a července 1946 byl pomník odstraněn. Původní podstavec byl následně zřejmě zničen a Goetheova busta uložena v muzeu. Již v roce 1952 byla busta umístěna na novém podstavci na Puškinově stezce, dnešní Goethově stezce na levém břehu říčky Teplá. Architektonická harmonie díla však byla narušena zničením původního antikizujícího podstavce i přemístěním pomníku do stísněného prostoru nábřeží.

Adolf Donndorf (od 1910 von Donndorf; 1835 Výmar - 1916 Stuttgart) byl německý sochař. Mezi 1853 a 1861 byl žákem Ernsta Rietschelse v jeho ateliéru v Drážďanech. Po jeho smrti dokončil spolu s  Gustavem Adolphem Kietzem Lutherův pomník pro Worms. 1864 byl jemnován čstným členem drážďanské Akademie. 1876 byl povolán jako profesor na akademii do Stuttgartu. V roce 1910 zřídilo město Výmar jeho muzeum. Hlavní práce: jezdecký pomník Velkovévody Karla Augusta, Výmar (1867-72; odhalen 1875); pomník Otty von Bismarcka, Heidelberg (1875) a Eisenach (1903); pomník Petera von Cornelia, Düsseldorf (1879); náhrobek Roberta Schumanna, Bonn (1880); socha Johanna Sebastiana Bacha Eisenach (1884); Lutherův pomník, Drážďany (1885) a Eisenach (1895); pomník knížete Karla Antona von Hohenzollern, Sigmaringen (1890); jezdecký Pomník císaře Viléma I., Dortmund (1893-1902); Schillerův pomník, Stuttgart (1913).

Literatura

Památky a příroda Karlovarska

Gnirs 1933, s. 66

Radek Slabotínský, Osudy karlovarských soch a pamětních desek po roce 1945 aneb Radikální očista lázeňského města v oblasti hmotných uměleckých památek, in: Sborník přednášek z XV. semináře Karla Nejdla, Karlovy Vary 2006, s. 77 - 82

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě:

---

Autor hesla:

Jaroslav Vyčichlo