Úvodní stránka
Realizace
Pomník padlým v 1. sv. válce ve Františkových Lázních

Johann Adolf Mayerl

Pomník padlým v 1. sv. válce ve Františkových Lázních

Demolován, zachován pouze sokl upravený jako pomník obětem 2. sv. války

Detail dobové pohlednice

Spolupráce, další autoři

Sgustav (?) (architekt)

Časové údaje

1927 (slavnostní odhalení 24. července)

Materiál

bronz

Umístění

Františkovy Lázně, Francouzská, Městské sady

Souřadnice

50°7'19.4016"N, 12°20'59.7984"E mapa

Památková ochrana: ne

Popis

Alegorie bojovníka v podobě mužského aktu s helmou a opásaného pásem, který zakrývá pohlaví, s kordem na rameni, na němž je navlečen vavřínový věnec. Nápis: "IHREN HELDEN / 1914 - 1918 / DIE HEIMAT / IM JULI 1927" .

Historie

V lednu 1926 se na městské zastupitele obrátil Výbor pro zřízení pomníku padlým v 1. světové válce s žádostí o poskytnutí vhodného místa k realizaci svého záměru. Vzhledem k tomu, že nebylo jasné, jak bude pomník vypadat a kdy se podaří získat dostatečné finanční prostředky, rozhodli se zastupitelé záležitost prozatím odložit. Podobně jako v případě monumentální Pamětní síně v Chebu sehrála v otázce financování důležitou roli aktivita místních žen. V neděli 7. března 1926 se pod taktovkou františkolázeňského Spolku hospodyněk (Hausfrauenverein) konala ve Společenském domě slavnost jara, jejíž program sestával z recitací, pěveckých a tanečních vystoupení. Jedním z vrcholů byl i živý obraz pomníku představený františkolázeňskými turnery. Zdařilá akce s tombolou vynesla více než 18 000 Kč. Koncem měsíce vyzval předseda výboru major ve výslužbě Alois Grillmaier všechny mecenáše k příspěvku a zároveň se obrátil na pozůstalé, aby poskytli základní údaje o svých příbuzných.Dne 2. října 1926 bylo konečně rozhodnuto o umístění pomníku. Zainteresované strany se po dlouhých debatách shodly, že se bude nejlépe vyjímat v horní části Lázeňského parku (dnes Městské sady) poblíž hlavní aleje. Zakázka byla svěřena sochaři Johannu Adolfu Mayerlovi a architektu Oskaru Sgustavovi (1896-?). Jejich spolupráce se osvědčila již v únoru 1926, kdy františkolázeňská dvojice uspěla se svým projektem v soutěži na pomník padlým v Jirkově. První návrh nazvaný Truchlící vdova však ve výboru nenašel dostatečnou podporu. Jinak tomu bylo v případě druhého návrhu, představujícího mužský akt bojovníka na mohutném podstavci. Základní kámen byl položen v neděli 17. října 1926. Tento krok měl podpořit příliv financí, neboť předpokládané náklady se pohybovaly okolo 80 000 Kč. V únoru 1927 požádal výbor město o poskytnutí záruky na 18 000 Kč a věnování podstavce po odstraněné soše Františka I. Vydání postamentu zastupitelstvo zamítlo, snad v plané naději, že se sochu podaří vrátit zpět, ale dobrovolně navýšilo garanci na 25 000 Kč a slíbilo na své náklady zajistit zahradnické úpravy.
Výbor tak konečně mohl přistoupit k vlastní realizaci. Kamenické práce provedla firma Krader & Höllering z Chebu, odlití písmen na sokl a dvou nápisových desek se jmény a daty padlých zajistila firma Thürfeld z Chomutova. Počátkem července spěly ke konci také práce na bronzové figuře ve slévárně Württembergische Metallwarenfabrik A.-G. v Geislingen an der Steige. V předvečer odhalení se konala na hřbitově vzpomínková slavnost k uctění památky padlých, na ni navazoval bohatý kulturní program v sále Společenského domu ve prospěch pomníkového fondu. Mezi četnými umělci vystoupil také slavný jasnovidec a hypnotizér Erik Hanussen. V neděli 24. července 1927 došlo za účasti rodinných příslušníků padlých, veteránů, četných spolků a korporací k odhalení „nejkrásnějšího pomníku v západních Čechách". Slavnostní řeč přednesl bývalý polní kurát chebského 73. regimentu dr. Langhammer z Vídně, který prostými, leč sugestivními slovy připomněl hrdinství padlých. Po proslovech předal předseda výboru major Grillmaier pomník do péče obce. Slavnost, kterou nepříjemně narušovaly dešťové přeháňky, pokračovala až do pozdního večera.
K odstranění bronzové sochy a jejímu roztavení došlo během válečných let. V roce 1941 je ještě pomník popisován ve františkolázeňském průvodci, lze tedy předpokládat, že se tak stalo nejdříve v tomto roce. Až do roku 1953 stál v parku prázdný podstavec, který byl následně přetvořen na pomník obětem druhé světové války. Při Mírových oslavách 30. srpna 1953 byla do niky, která v něm byla vytvořena, vložena prsť z míst utrpení českého národa a odhalena pamětní deska. K další proměně dochází po roce 1990, kdy je motto Lidé bděte zakryto dalšími nápisovými deskami. Upravený podstavec je tak poslední připomínkou někdejšího monumentálního a umělecky zdařilého pomníku.