Otmar Oliva

Pramen živé vody sv. Jana Sarkandera

Kašna na nádvoří Sarkanderovy kaple v Olomouci

Pramen živé vody sv. Jana Sarkandera

Kašna, 2007. Foto: Sabina Soušková, 2012.

Další foto Příbuzné práce

Spolupráce, další autoři

  • Petr Novák (kameník - realizace kamenných mušlí, architektonický návrh dláždění kolem sochy)

Časové údaje

Na realizaci autor pracoval od roku 2006, osazení proběhlo v roce 2007.

Materiál

bronz, finská žula

Rozměry

v. cca 620 cm

Umístění

Olomouc, nádvoří Sarkanderovy kaple, Mahlerova ul.

Souřadnice

49°35'40.2144"N, 17°15'15.3972"E  mapa

Památková ochrana: ne


Popis

Kašnu sv. Jana Sarkandera je opticky možné rozdělit na tři části - podstavec nesoucí dvojici žulových mušlí, prostřední útvar s dramaticky traktovanou mozaikou hmot reálně zobrazených předmětů a sloupový dřík zakončený zlatavou hvězdicí. Podstavec připomínající kmen stromu expresivně obtáčí nejrůznější, do detailu vypracované sochařské hmoty, ztvárněné v podobě reálných předmětů, jako jsou provazy, mušle a kulovité útvary. Hladce opracované žulové mušle slouží jako umyvadla či vany pro tekoucí vodu. Prostřední část tvoří spirálovitě propletené provazy měnící se v hady, zakusující se do jablka poznání, také hřeby, svatojakubské mušle a spirálovitě zatočené palium. Vrcholový dřík, pojatý klidnější modelací, zdobí latinský nápis, motivy provazů, listy stromu lípy a  blíže nespecifikovaných, značně abstraktních útvarů. Všechny detaily odkazující k tradiční křesťanské ikonografii Oliva sděluje realistickým jazykem, tak aby mohl poučený divák jednotlivé atributy a symboly rozeznat.

Sochařsky zpracované partie díla Oliva doplnil nápisy odkazujícími k životu a svatořečení Jana Sarkandera, připomenuty jsou v nich i velehradské slévárny, kde byly jednotlivé komponenty odlity. Při čelním pohledu od vstupní brány do nádvoří před Sarkanderovu kaplí je nad mušlí umístěn nápis „DEO GRATIAS", Oliva text vepsal do útvaru stylizovaného v podobě písmene V, doprostřed mezi ramena písmene umístil znak papeže Jana Pavla II. Při pohledu od vstupní brány do prostoru nádvoří se v prostřední části Sarkanderovy kašny nachází na spirálovitě zatočeném paliu znak Štýrského Hradce, města, kde Jan Sarkander studoval bohosloví. Níže pod znak Štýrského Hradce Oliva umístil odlitek znaku města Skočova, kde se Jan Sarkander 20. 12. 1576 narodil. Na opačné straně zatočeného palia je možné najít znak města Holešova, místa kněžského působení Jana Sarkandera. Zhruba ve stejné výši jako znak Štýrského Hradce, ale taktéž na druhé straně palia Oliva usadil olomouckou orlici. Vlevo od znaku Štýrského Hradce autor do kompozice zapojil trojici hřebů, nalevo do těchto symbolů mučednictví umístil obdélníkový útvar s textem „CANONIZATIO OLOMUCII", vertikálně umístěná slova odděluje přímka v podobě spletence provazu. Při obcházení kašny kolem dokola nápis o kanonizaci Jana Sarkandera doplňuje letopočet psaný římskými číslicemi „MCMXCV" (1995). Nad druhou mušli Oliva umístil ovál s opisem „ANNO" a s nápisem „MMVII" (2007) „OPUS", na spodní hraně oválu text doplňuje slovo „VELEHRADENSE". Na stranu podstavce kašny směřující ke vchodu do Sarkanderovy kaple Oliva usadil další medailon s textem informující o odlití jednotlivých komponent na Velehradě. Vrcholový dřík zdobí latinský nápis: „VIVAE FONS AQUAE SANTI JOANNIS SARKANDER", v překladu Pramen živé vody sv. Jana Sarkandera, jenž je oficiálně uváděným názvem Kašny sv. Jana Sarkandera. Nížeji pod slovem „SARKANDER" umístil Oliva také v bronzu odlitý znak Olomouckého arcibiskupství.

Jako nositele textového sdělení užil Oliva monumentální kvadratickou kapitálu. Nápis má z hlediska výtvarné podoby i  vnitřního obsahu stejnou vypovídající hodnotu jako jednotlivé symboly či znaky, Oliva zde tedy s jednotlivými slovy zachází jako s ustálenými atributy. Písmo se zde stává, více než je tomu například u pamětních desek autora, integrální součástí formotvorné modelace a zároveň ozvláštňujícího dekoru.

Při interpretaci a zhodnocení významu Olivovy kašny je třeba zohlednit autorova mnohovrstevnatá východiska v ikonografii sv. Jana Sarkandera a  zejména biblické ikonografii obecně. Oliva se vyjadřuje složitě hnětenými tvary, jejichž inspiraci nachází v tvarosloví dynamického baroka. Modelace spodní části kašny reflektuje dynamickou barokní draperii i manýristickou figuru serpentinatu. Šroubovice podstavce Sarkanderovy kašny jako by odrážela Berniniovské tordované sloupy z chrámu sv. Petra v Římě. Olivu tedy nepojí s barokním sochařstvím pouze připodobnění formální stránky, ale také již zmíněný princip mnohovrstevnaté významové a ideové mozaiky. Dvojici mušlí z finské žuly lze identifikovat, na základě obecné stylizační podobnosti se svatojakubskými mušlemi. Jejich symbolická interpretace nespočívá pouze v aspektu jakéhosi potvrzujícího odznaku poutníka po vykonání pouti do Santiaga de Compostela, ale v obecné rovině značí přijetí lásky v křesťanském slova smyslu. Motiv dvojice svatojakubských mušlí Oliva ještě několikrát opakuje v menších detailech a v bronzové podobě na dalších částech těla kašny. Rozevřené mušle připomínající otevřenou náruč zde doplňuje těleso koule, ztotožnitelné s mořskou perlou.

Bezprostředně k mučednictví Jana Sarkandera zde Oliva odkazuje motivem provazů, kterými protkává celé tělo kašny, nejvíce ale jejich výrazových možností využil na prostřední části kašny, kdy se do sebe vzájemně vplétající provazová lana opticky osamostatňují z hmot kašny. Právě zde Oliva konfrontuje ikonografii Jana Sarkandera s křesťanskou ikonografií obecně, provazy (už na základě fyziognomické podobnosti) zakončují hlavy biblických hadů, kteří se „zakusují" do jablka poznání či hříchu. Oliva do spletence zapojuje další detaily jako je trojice hřebů arma christy pro vyvážení negativní konotace. Jako vítězné završení z tohoto souboje dobra se zlem vyrůstá vysoký obelisk slavnostně zakončený zlatavou hvězdicí. Třísky, další z atributů Jana Sarkandera, mohou být hledány v hmotách kašny prakticky kdekoliv, mnohdy opticky tříštivá modelace Olivova rukopisu poskytuje dostatek prostoru pro vizuální identifikaci s abstraktní formou třísky, odštěpku dřeva. Odraz emociálních a fyzických pocitů, utrpení a bolesti světce nachází Margita Šutovská v expresivní modelaci a dynamické traktaci materiální podstaty těla kašny. Tím může být figurativní forma kašny připodobněna figurálně vyjádřitelnému aspektu zmítající se lidské postavy.

Oliva výše zmíněné symboly a atributy vkomponovává do formy surrealisticko-kubistické srostlice, kterou divák může vnímat jako opticky zcela nezávislou na významové interpretaci. Pro smyslový i spirituální zážitek ze zhlédnutí Sarkanderovy kašny není tedy nutná identifikace jednotlivých motivů, odkazujících k Sarkanderovu mučednictví či znalost zobrazované problematiky. Tektoniku a formy kašny lze chápat také ve smyslu dekorativním a slavnostním, jako dílo usilující po vizuální i myšlenkové stránce o navázání kontaktu s prostředím novobarokní budovy Sarkanderovy kaple a jádrem barokní Olomouce.

Historie

Oliva vytvořil bronzové "tělo" kašny. Petr Novák do finské žuly vytesal dvojici mušlí a také architektonicky koncipoval dláždění prostoru okolo kašny.

Literatura

Soušková 2012b



Lokace vyhledávaného díla:


Seznam objektů na mapě:




    Autor hesla:

    Sabina Soušková

    ↑ nahoru