Jaroslav Šajn

Dekorativní kovová plastika na průčelí nádraží ČD v Chebu

Spolupráce, další autoři

• Josef Danda (architekt)

Soubor

Železniční nádraží v Chebu

Časové údaje

Před 1962 (22. prosince byla budova slavnostně otevřena)

Materiál

kov, barva

Umístění

Cheb, železniční nádraží, Nám. Milady Horákové 2, hlavní průčelí

Souřadnice

50°4'26.6664"N, 12°22'47.6292"E  mapa

Památková ochrana: ne

Popis

Reliéfní kovová plastika tvoří důležitou součást výrazu celé budovy, která sama o sobě patří k nejvýznamnějším svého druhu v České republice. Je umístěna na dominantním místě nad hlavním vchodem a spolu s hodinami s neónovými ručičkami člení a pointuje hladkou monumentální fasádu výškové budovy obloženou červenými keramickými obklady. Poněkud nelogicky spojuje dva motivy: abstraktní kompozici v ostých křivkách (symbol pohybu a železnice) s motivem státního znaku, který vyjadřoval, že nádraží bylo koncipováno jako západní brána do socialistického Československa a tudíž výkladní skříň tehdejšího režimu. Má podobu čtyř dynamických zahrocených obloukovitých křivek, vyjadřujících pohyb, z nichž jedna tvoří osu kola, postaveného napříč a viděného jakoby z perspektivní zkratky. Vpravé horní části z něj poněkud neorganicky vychází další křivka ve tvaru štítu, do něhož byl původně zasazen český lev z městského znaku v poválečné ahistorické podobě, tedy s českým lvem a hvězdou, po roce 1989 historický znak Chebu s císařkou orlicí.

Celá budova je považována za výrazný projev bruselského stylu, ovšem "bruselský" je - kromě dvou mozaik na kosmické téma a několika detailů v architektuře - pávě jen tento reliéf; styl budovy jinak vychází ještě z meziválečného funkcionalismu a má charakteristické rysy ostatní tvorby Josefa Dandy, jak ji známe z nádraží v Pardubicích či Klatovech.

Historie

Chebské nádraží bylo zničeno během války. Projekt nového nádraží vznikal v letech 1956 - 1959. Stavba započala už v roce 1958 během dokončovacích pracích na projektu. Město Cheb s významnou historickou tradicí a proslulllsotí bylo těžce psotiženo vysídlením a následným dosídlením. Stavba nádaží se proto souvisela s celkovou rekonstrukcí a konsolidací města. Stát chtěl dodat novým částem mětsa odpovídající urbanistickcýh a architektonický výraz západní odpovídající bráně země.

Nádraží bylo řešeno i s přednádažním prostorem (park) a autobusovým nádražím, což odpovídalo koncepcím Josefa Dandy, který nádraží vždy pojímal jako komplexní dopravní terminál. Toto velkorysé řešení bylo umožněno díky náletu, který zničil nejen nádraží, ale celou okolní zástavbu, která dříve těsně přiléhala k budově. Dnes je však přednádražní prostor pociťován jako předimenzovaný, nicméně právě díky němu vyniká monumentální průčelí budovy včetně vyznění dekorativní plastiky.

"Neobvykle vysoký počet uměleckých děl vzešlých z výtvarné soutěže ČFVU, uspořádané u příležitosti patnáctého výraočí osvobození, jenom dokazuje význam, který investor této stavbě přičítal." Dalšími díly výzdoby jsou dekorativní plastika v atriu u mezinárodní čekárny (nikoliv v zahradě, jak uvádí K. Hájek, kde možná byla původně koncipována), barevná skleněná stěna s mírovou tematikou v proskleníém průčelí haly (Z. Holub), dvě mozaiky s kosmickými náměty v hale (J. Moravec). Dělící stěny galerie v prvním patře o délkách 16 a 22 metrů jsou vytvořeny ze skleněných panelů ohýbaného skla (B. Hejlek a J. Štibych). V dnes zdevastovaném mezinárodní čekárně je další mozaika od zatím neznámého autuora. V prostoru pošty se až do 90. let nacházela další plastika na téma "poštovní razítko" od Vladimíra Preclíka.

Literatura

Hájek, Karel: Architekt Josef Danda. Praha: ČVUT v Praze 2008, s. 88-96.

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě:

---

Autor hesla:

Marcel Fišer