Železniční nádraží v Chebu

Charakteristika

Novostavba nádraží podle projektu architekta Josefa Dandy vychází z jeho funkcionalistického školení (mj. i u Le Corbusiera). Chebské nádraží bylo za války zničeno nálety. Danda, náš nejvýznamnější specialista na železniční stavby, vytvořil v padesátýách letech čtyři nádražní budovy - v Pardubicích (s Karlem Řepou), v Klatovech, v Chebu a v Třinci. Zejména první tři spojují četné detaily, chebské a pardubické i podobný architektonický výraz s výraznou výškovou dominantou a dlouhou nízkou halou a použití červených keramických obkladů.

Projekt vznikal v letech 1956 až 1959, vlastní stavba začala už koncem roku 1958 a 22. prosince 1962 bylo nádraží slavnostně otevřeno. Jeho stavba odráží i novou geopolitickou situaci, kdy se Cheb ocitl v těsné blízkosti železné opony, a nádraží tak mělo být nejen reprezentativní branou města, ale i výkladní skříní socialistického Československa. Význam, který mu tehdejší režim přikládal, se odráží v kvalitě materiálů (kámen, sklo, keramické obklady) a v bohaté výtvarné výzdobě. Nádraží je jedním z nejzachovalejších projevů tzv. bruselského stylu. V jeho duchu se nese pastelová barevnost interiérů, nyní bohužel už zčásti překrytá, stejně jako sloupy kónického tvaru, rozšiřující se směrem nahoru, které najdeme v hale i na průčelí. Interiéru haly původně dominovaly monumentální hodiny, dnes je však na jejich místě tabule odjezdů a při poslední rekonstrukci bohužel zmizela i celá řada dalších původních detailů. V duchu „bruselu" jsou zejména dvě mozaiky v hale (Jaroslav Moravec), propojující jeho typickou estetiku s kosmickou tematikou, která byla jedním z hlavních motivů výstavy EXPO 58.

Souřadnice

50°4'24.2472"N, 12°22'48.0108"E mapa

Seznam prací

	Dekorativní kovová plastika na průčelí nádraží ČD v Chebu

	Plastika v atriu nádraží v Chebu

	Květoucí město Socha původně na poště Cheb II