- Úvodní stránka
- Realizace
- Hlavní oltář kostela Zvěstování Páně („U Svatých“) v Domažlicích se sochou Ukřižovaného
Čeněk Vosmík, Josef Fanta
Hlavní oltář kostela Zvěstování Páně („U Svatých“) v Domažlicích se sochou Ukřižovaného
Časové údaje
1919
Materiál
hořický pískovec
Rozměry
V. 277 cm
Umístění
Domažlice, kostel U Svatých
Souřadnice
49°26'21.6168"N, 12°56'17.2536"E mapa
Památková ochrana: ne
Historie
V letech 1908-1914 probíhala celková obnova kostela U Svatých, kterou řídil zdejší stavitel Alois Procházka. Předtím než práce přerušila válka, byly dovedeny téměř do konce a po ní završeny úpravou interiéru. Již v roce 1914 se v posudku konzervátorů c. k. ústřední památkové komise pro domažlický okres Karla Hostaše, starosty Klatov a ředitele tamního muzea, a gymnaziálního profesora Ferdinanda Vaňka objevil návrh, aby byl stávající hlavní oltář přesunut do boční lodě a nový hlavní oltář zadán Josefu Fantovi a Čeňku Vosmíkovi. Hostaš a Vaněk se s oběma umělci přátelili již od dob regotizace klatovského děkanského kostela, provedené podle Fantova návrhu v letech 1889-1909, kde byl Vosmík autorem sochařské výzdoby průčelí. Vosmík měl však dobré jméno i v samotných Domažlicích díky předchozím realizacím - Kozinovu pomníku na Hrádku a pamětní desce Boženy Němcové (obojí 1895). Z té doby se také datuje přátelství s Maxem Duffkem, který se z představitelů města renovací kostela zabýval nejvíce. 2. října 1914 napsali Hostaš s Vaňkem purkmistrovskému úřadu, že Vosmík jim poslal náčrtek oltáře, který mu navrhl Fanta. „Socha Kristova v celkovém železném rámci oltáře bude se vyjímati jako dílo trvalé umělecké ceny, které znamenitě ještě zvýší charakteristické dekorativní emblémy navržené architektem Fantou. Zdařilým motivem v ornamentální výzdobě jest pelikán, krmící svá mláďata, jehož je zde použito jako symbolu lásky." Není to však zcela přesné. Pelikán dle legendy krmící mláďata svou krví je středověkým symbolem eucharistie, tj. těla a krve Kristovy. Proto se zde objevuje na dvířkách tabernáklu - schránky na uchovávání konsekrovaných hostií. Na ně se také omezila Fantova výzdoba. Ve tvaru kříže, pojatém jako plochá deska s rozšířenými zakončeními, autoři citují typ italských gotických krucifixů; ovšem jde o historismus velmi volný a nezávazný, spíše dekorativní povahy. Podobný přístup se projevuje ve Fantově charakteristickém písmu, připomínajícím gotickou frakturu, s níž ovšem nemá mnoho společného.
Přesnější datace vlastní realizace vyplývá z Duffkova dopisu z 25. března 1919. „... jsem rád, že umělecké Vaše dílo zhotovíte. (...) O byt a stravu pro vaše pány sochaře se již postaráme, - nuže přijeďte."
Podle neověřené informace správce kostela byl v 90. letech (?) oltář sejmut z vysokého „soklu", který nyní slouží jako oltářní menza, aby se dostálo novým liturgickým pravidlům, čímž se původní architektonická kompozice zcela změnila.
Literatura
Fišer 2015, s. 92
Lokace vyhledávaného díla:
Seznam objektů na mapě:
Autor hesla:
Marcel Fišer