Čeněk Vosmík

Obchod a Průmysl

Dvě alegorické sochy na atice budovy Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze

Spolupráce, další autoři

• Josef Fanta (architekt)

Časové údaje

1932

Materiál

pískovec

Umístění

Praha, budova Ministerstva průmyslu a obchodu

Souřadnice

50°5'34.818"N, 14°25'32.952"E  mapa

Památková ochrana: ne

Popis

Na rozích západní fasády jsou osazeny pololežící klasicky pojaté alegorie Průmyslu a Obchodu. Pro alegorii Obchodu zvolil Vosmík motiv zralé ženské postavy zahalené do antikizujícího pláště. Průmysl je naproti tomu představován téměř obnaženou mužskou postavou. V kompozici jsou zřetelné tuhnoucí tvary a těžká modelace hmoty. Obě práce zastupují Vosmíkovu pozdní tvorbu, ve které se často přikláněl k akademickému sochařskému projevu.

Historie

Pro Čeňka Vosmíka byla po celou dobu jeho umělecké tvorby velice důležitá spolupráce s architekty, která na konci 19. století a v prvním desetiletí 20. století představovala solidní zdroj sochařských zakázek. S odstupem času se nejpřínosnější zdá spolupráce s generačně blízkým tvůrcem secesní architektury Josefem Fantou. Josef Fanta přizval Vosmíka k několika svým významným projektům a  spolupracoval se sochařem dlouhodoběji a systematičtěji, podle všeho byli i  dobrými přáteli.

Z dochovaných archiválií není zcela jasné, kdy a za jakých okolností jejich spolupráce započala. Dá se však předpokládat, že se oba umělci setkali již v devadesátých letech 19. století. Tedy v době, kdy Čeněk Vosmík realizoval Wagnerovy sochařské návrhy na výzdobu Národního muzea a Josef Fanta asistoval Josefu Schulzovi při realizaci architektury Národního muzea. Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda se tehdy mladí umělci setkali a navázali nějaký kontakt. První jejich skutečně doloženou spoluprací je sochařská výzdoba nádraží Františka Josefa (Wilsonova) v Praze.

Josef Fanta navrhl budovu Ministerstva obchodu ve stylu pozdní klasicizující secese. Její slohový archaismus v kontextu meziválečné puristické a funkcionalistické architektuře provokoval mladší pražské architekty a publicisty k prudkým útokům, které vyvrcholily v roce 1930, kdy se staly předmětem soudního sporu kritika Jaromíra Pečírky s autory sochařské výzdoby. Čeněk Vosmík byl jedním z tvůrců sochařské výzdoby, osloven byl Josefem Fantou v roce 1932. Vosmík vytvořil sochařskou výzdobu stylově odpovídající architektuře, nechal se inspirovat klasicistní plastikou.

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě: