Břetislav Holakovský

Pamětní deska Julia Fučíka v Domažlicích

Deska připomínající, že v daném domě hovořil na schůzi (odstraněno, dnes v Muzeu Chodska)

Časové údaje

1957 - 58, 1992 odstraněno

Materiál

bronz

Umístění

Domažlice, nám. Míru 50

Majitel

Plzeňský kraj (Muzeum Chodska)

Památková ochrana: ne


Popis

Autor vyšel ze slavného Fučíkova kresebného portrétu Maxe Švabinského. Jeho sochařský přepis je poněkud neobratný, jak dokládá např. nepříliš zdařilá partie napojení krku.

Nápis: "JULIUS FUČÍK / ZDE MLUVIL NA SCHŮZI DNE 27. VIII. 1938".

Historie

17. června 1938 byla v Domažlicích založena pobočka Svazu přátel SSSR v Československu, jejíž předsedou se stal spisovatel Jan Vrba. Jednou z prvních akcí byla přednáška komunistického novináře Julia Fučíka o poměru ČSR k Sovětskému svazu. Konala se 27. srpna 1938 v sále Hotelu Kresl, jenž byl po znárodnění přejmenován v duchu absurdního kultu ruských názvů na podobně znějící Hotel Krym. U příležitosti 15 let od jeho tragické smrti uspořádalo město Domažlice fučíkovské oslavy, jejichž součástí byla i připomínka této přednášky pamětní deskou. Byla odhalena 30. srpna 1958, téměř přesně dvacet let od doby jejího konání. Proslov pronesl Ladislav Štoll, neblaze proslulý literární
kritik doby stalinismu, jen krátce předtím ministr školství a poté kultury, v době odhalení desky rektor Institutu společenských věd při ÚV KSČ. Pro organizaci oslav město zřídilo již 2. října 1957 komisi, která se obrátila na plzeňský Fond výtvarných umělců. Ten vybral místního sochaře Břetislava Holakovského.

Realizaci pamětní desky provázely značné problémy. Ten první spočíval v tom, že na daném domě byla umístěna Langenbergerova pamětní deska věnovaná Josefu Kajetánu Tylovi. Město ji proto nechalo přesunout na sousední dům. Podle vzpomínky tehdejšího předsedy MěstNV Jaroslava Němce se zároveň snažilo najít důkazy o tom, že Tylova deska zde byla umístěna chybně. Dnes je neznáme a oprávněně pochybujeme o jejich věrohodnosti. („Na hotelu Krym byla umístěna, i když nesprávně, deska J. K. Tyla. A někteří lidé viděli v jejím přemístění na sousední dům pošlapávání kulturních tradic, a kdo ví, co ještě. Abychom nedůvěřivce přesvědčili, museli jsme sehnat všechny dostupné důkazy o tom, že J. K. Tyl skutečně bydlel ve vedlejším domě.“ Záznam vzpomínky Jaroslava Němce. Kronika města Domažlice 1973, s. 94.) Ale tato deska se podepsala ještě na jedné své starší „kolegyni". V Domažlicích se traduje, že k jejímu odlití byl použit materiál z Langenbergerovy pamětní desky TGM, sejmuté roku 1953. To sice Němec nezmiňuje, nicméně uvádí, že provedení odlitku nebylo zadáno specializované kovolitecké firmě, nýbrž Kdyňským strojírnám. Ty s tím neměly žádné zkušenosti a odlitek se podařil teprve na třetí pokus, neboť první dva byly deformované a popraskané.

V autorském soupisu č. 9.

Literatura

Repro in: Tak šel čas. Sochy Břetislava Holakovského. Katalog, dodatečně vydaný ke stejnojmenné výstavě v Muzeu B. Horáka v Rokycanech (spolu s K. Březinou) v r. 1996. Text Jiří M. Boháč. Nestr., nedat. Fišer 2015, s. 61-62.




Autor hesla:

Marcel Fišer

↑ nahoru