Vilím Amort

Výzdoba průčelí a interiéru radnice v Berouně

Časové údaje

Průčelí 1903, interiéry 1912.

Materiál

štuk

Umístění

Beroun, radnice, Husovo nám. 68/1

Souřadnice

49°57'51.4692"N, 14°4'28.4916"E  mapa

Památková ochrana: ano

Poznámka

Památka od

03.05.1958

Rejstříkové číslo

18585/2-2981

Popis

Nahoře na nejvyšším štítě průčelí se nachází busta „znázorňující bujarého jinocha v plném květu mládí, po stranách s kolem a kyticí klasů. Jinoch značí mocně rozvíjející se město Beroun, slynoucí průmyslem a orbou."[1] Pod ní je umístěna medvědí hlava s tlapami, tedy symbolem města. Dalším výraznějším prvkem jsou dvě ženské polopostavy (hermy) s upletenými vlasy do copů a oděné v drapériový šat, které jsou umístěné vedle balkonových dveří.[2] Dále je průčelí zdobené dalšími štukovými prvky: erby, girlandami, rostlinnými motivy, dívčími tvářemi, amorky držícími znaky s písmeny (MK = Město Královské; MB = Město Beroun), atd. Největší pozornost však poutají dvě plastiky v nadživotní velikosti umístěné na sloupcích rámujících vstupní portál. Jedná se o dřepící postavy ženy a muže, jež jsou stočené směrem ke vchodu a jež mají přidržovat balkon nad sebou. Nahé postavy mají přes bedra omotané látky a na nohou netradičně krpce. Zvolený styl a témata Amort přizpůsobil neobarokní úpravě stavby, právě proto sáhl po typických formách baroka: po bustě na vrcholku stavby, po hermách a po ‚balkonoších‘. S tím měl již zkušenost z pražského Schierova domu, kde též tvořil Atlanty. Na postavách u vchodu do radnice je zajímavé spojení barokní tradice, folklórního prvku v podobě krpců a secesního módního tónu, jež je patrný na účesu ženské postavy. Amort se při modelaci nahých těl snažil být precizní, což dokládá i pohled na ženská záda, kde jsou vidět obratle. Umístění a podstavec plastik působí poněkud nepatřičně (především zřetelné u mužské figury, jež se na základnu nemůže ani pořádně vejít).

Z výzdoby interiéru radnice stojí nejvíce za pozornost zejména štuková výzdoba stropu místnosti druhého poschodí: dříve zasedací síň městského zastupitelstva, dnes obřadní síň. V horních rozích místnosti se nachází sošky nahých baculatých batolat s drapérií. Okraje stropu jsou bohatě zdobeny štukovými pruhy v dekorativních ornamentech, které se různě proplétají a jsou doplněny i o motivy lipových větviček. Mezi ornamenty lze nalézt šest rozdílných trilobitů o maximální délce čtyřiceti centimetrů. Motiv trilobitů je poměrně zvláštní a nabízí se otázka, co ho vedlo k tomuto motivu a zda jej vytvářel dle své fantazie či podle předlohy. Každý zde zobrazený trilobit byl jistého druhu. Zajímavé je, že všechny tyto druhy jsou charakteristické pro Berounsko.[3] Amort tedy zachytil hlavní znaky jedinců, takže pracoval podle určitého vzoru. Co ho vedlo k tomuto motivu, není známo, ale možná v tom hrál roli berounský měšťan Martin Dusl, který vlastnil velkou sbírku zkamenělin.[4]

[1] Emanuel Hojka, Městská radnice v Královském městě Berouně, Beroun 1903, s. 10.

[2] Hermy jsou údajně věrnými podobami dvou zdejších měšťanských dívek. Ibidem, s. 11. Při pohledu na dnešní podobu tváří je sice vidět osobitost tváří, ale ty jsou si tak podobné, že by se muselo jednat o sestry.

[3] Irena Jančíková - Ivo Chlupáč, Pátrání po tom, jak se dostali trilobiti na berounskou radnici, Berounský deník I, 1993.

[4] Za Martinem Duslem přijížděli významné osobnosti, často z řad geologů a paleontologů (Joachim Barrande, Jan Krejčí, Otomar Novák, Filip Počta). Právě on mohl v Amortovi vyvolat zájem, doporučit mu tyto motivy a půjčit některé zkameněliny. Zatím se ale nepodařilo najít dokument, který by stvrzoval Duslův kontakt s Amortem.

Historie

Radnice v té době procházela neobarokní přestavbou stavitelem Jelínkem dle návrhu F. Coufala. Amortovi zakázku, kterou dokončil v září 1903, zprostředkoval Emanuel Hojka (kterému později Amort vytvořil náhrobek v Berouně). Ke své spokojenosti si výzdobu mohl navrhnout zcela sám.

O necelých deset let později (v roce 1912) Amort pracoval na radnici znovu, tentokrát na výzdobě vnitřních prostor.

Literatura

Svitáková 2012

Emanuel Hojka, Městská radnice v Královském městě Berouně, Beroun 1903

Irena Jančíková - Ivo Chlupáč, Pátrání po tom, jak se dostali trilobiti na berounskou radnici, Berounský deník I, 1993

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě:

---

Autor hesla:

Andrea Svitáková