Vilím Amort

Výzdoba průčelí Občanské záložny v Pardubicích

Reliéfy Krista žehnajícího kalich, Jana Žižky z Trocnova na koni, Setkání Fantina de Vale s Jiřím z Poděbrad

Časové údaje

1902 (díky Amortovým záznamům známe rozvrh práce ve dnech 25. 8. až 12. 9.: na Kristovi pracoval 3 dny, na Žižkovi 4 dny a na Jiřím z Poděbrad 5 dnů).

Materiál

štuk

Umístění

Pardubice, průčelí domu na Pernštýnském nám. 55 (dříve Občanská záložna, dnes nazýván jako Evropský spolkový dům)

Souřadnice

50°2'18.2112"N, 15°46'47.37"E  mapa

Památková ochrana: ano

Poznámka

V ochraně pod názvem: Spořitelna býv. - součást Evropského spol. domu

Památka od

03.05.1958

Rejstříkové číslo

47777/6-4839

Popis

Na průčelí domu se nachází reliéfy ve třech úrovních. Nejvýše, tedy ve štítu, je motiv: Kristus žehnající kalich, kdy Ježíš sedí na oblačném trůně, levou rukou drží pohár a pravicí nad ním žehná. Za ním jsou vidět břevna kříže a zlatá mandorla. Pod tímto námětem je reliéf: Jan Žižka z Trocnova, který je zobrazen sedící na běžícím koni z bočního pohledu, v pravé natažené ruce drží zbraň a mírně se otáčí za svou levicí, jakoby velel a poháněl vojsko k boji. O něco níže je reliéf: Slyšení papežského legáta Fantina de Vale u  Jiřího z Poděbrad, na němž je zobrazeno ještě dalších šest postav, které více ustupují do pozadí naznačené místnosti.

Historie

V roce 1901 nechala pardubická Občanská záložna přestavět nově získaný dům B. Dvořákem, který výzdobou průčelí pověřil Amorta. Ten zde pracoval na konci srpna a začátku září roku 1902 a vytvořil tři reliéfy umístěné v různých úrovních pod sebou. Zvolené motivy nejsou v této době ničím neobvyklým z důvodů politických (nacionálních). Jedná se o argumentaci na otázky současnosti prostřednictvím historie, což dokládá i zpráva v pardubických Neodvislých listech, kde se popisují velice nacionálně motivy průčelí domu těsně před doděláním.[1]

Opět existují samostatné desky s uvedenými výjevy (ve sbírkách potomků Amorta), které dosahují vyšší umělecké úrovně větším propracováním, lepším vyjádřením expresí u postav a schopností vtáhnout diváka do děje.

[1] „K ozdobě fasády zvolena slavná doba našeho boje za práva království a samostatnosti. Doba husitská znázorněna slavným bojovníkem Žižkou, který sedě na koni, poohlíží se štítu budovy na náměstí, jako by zval k boji: ‚Pojťe se mnou všichni, kteří neztratili jste lásku k národu svému‘, ukazuje směř palcátem k Vídni. Kristus v oblacích v mandorle zlaté nad Žižkou žehnající, zvat jest ze standard vítězných bojovníků božích. Ve velikém reliéfu mezi prvním a druhým patrem spatřujeme legáta Fantina de Vale, poslaného papežem ke dvoru Českému, kde drzou řečí urážel národ český. Urážkami nanejvýš podrážděný král Jiří z Poděbrad chce trestati zpupnost vyslance papežova mečem, čemuž brání M. J. Rokycana. Podán jest nám kus historie slavné doby české ... Bude budova nehynoucí památnou, vzpomínkou na uvědomělé rolnictvo a živnostnictvo..." Neodvislé listy, 20. 9. 1902.

F. Šebek upozornil, že původně zde měl být jiný výjev od Mikoláše Alše, ale ten nestihl předlohu namalovat.

Literatura

František Šebek, Toulky historií Pardubic, Radniční zpravodaj Pardubice, 2006, č. 2, s. 7.

Neodvislé listy, 20. 9. 1902

Svitáková 2012

Lokace vyhledávaného díla:

Seznam objektů na mapě:

---

Autor hesla:

Andrea Svitáková